|
|
Návrh aplikace pro vizualizaci geografických dat dokumentujících vývoj zaniklých krajin
Nekola, Lukáš ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Laštovička, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a následnou tvorbou 3D mapové aplikace pro vizualizaci geografických dat dokumentujících vývoj krajiny v katastrálním území Holešice. Přidanou hodnotou je tvorba různých variant prostorových SQL dotazů pro reprezentaci změn výškové členitosti a využití území v podobě polygonů. V první části jsou náležitě popsány dostupné technologie pro tvorbu aplikace společně se základními algoritmy umožňující tvorbu polygonů. Praktická část začíná přípravou datové sady bodů vzniklou datovou fúzí reprezentující výškovou členitost, která byla s ostatními daty uložena v prostorové databázi. Následuje tvorba samotné aplikace na základě navržené architektury fungující na principu klient-server. Principem je uložení výstupu některého z dotazů v podobě materializovaného pohledu, ze kterého je v technologii GeoServeru vytvořena mapová služba zobrazená v knihovně CesiumJS. Konkrétní volba výstupu a výběr varianty dotazu závisí na odeslání formuláře ze strany uživatele. Klíčová slova: prostorová databáze, 3D vizualizace, mapová aplikace, zaniklé krajiny, Mostecko, web
|
|
|
Charakteristiky užívání alkoholu u dospívajících na středních a vyšších odborných školách na Mostecku
Pospíšilová, Kristýna ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Mičíková, Lucia (oponent)
Východiska: Užívání alkoholu mezi dospívajícími je společenský problém. Dospívající zkouší a poznávají nové věci, nebojí se experimentovat, a někteří z nich si neuvědomují dlouhodobá rizika. V naší české společnosti je jistou zvláštností, když někdo odmítá alkohol, u mladistvých je tato norma ještě umocněna působením kolektivu a pocitem, že se jim nemůže nic stát. Cíle: Popsat a analyzovat charakteristiky užívání alkoholu u dospívajících na středních a vyšších odborných školách na Mostecku. Metody: Sběr dat proběhl na jaře roku 2022 kvantitativní metodou dotazníkového šetření. Základní soubor tvořilo 697 studentů středních a vyšších odborných škol na Mostecku. Výběrovým souborem bylo 680 respondentů. Data byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky a výsledky zobrazeny pomocí tabulek a grafů. Výsledky: 91,3 % respondentů někdy v životě ochutnalo alkohol. Průměrný věk první zkušenosti s alkoholem je 13,2 let. Nejčastěji užívaný je tvrdý alkohol 36,2 %. Převážně se užívá v klubu 27,1 %. Konzumaci s kamarády uvedlo 58,7 %. Dle hodnocení AUDIT je 72,4 % respondentů, kteří rizikově pijí, u 26 % respondentů lze předpokládat riziko závislosti, poškození zdraví je zřejmé u 45,9 %. Dle CRAFFT pije příležitostně 18,4 % respondentů, škodlivě užívajících je 37,2 % a s rizikem závislosti 14,9 %. Závěr a...
|
|
|
Genderový vliv na tabakismus u žáků 9. ročníků vybraných základních škol na Mostecku
Matějů, Kamila ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku tabakismu u žáků 9. ročníků na Mostecku a genderovým srovnáním. Primárním cílem bylo zjištění časového období první zkušenosti s kouřením a subjektivní důvody vedoucí k tomuto aktu. Dále byl zjišťován postoj vybraných adolescentů k atraktivitě tabakismu a toleranci kouření u jejich budoucích partnerů a partnerek. Dalšími cíli práce je porovnání výsledků výzkumu se studiemi, které se zabývaly vlivem rodičů kuřáků na rané zkušenosti s tabakismem svých potomků, a zjišťování, zda a jakým způsobem se o problematice tabakismu dozvídají žáci na základní škole. V komentářích zpracovaných dat jsou některé výsledky porovnány s již uskutečněnými výzkumy. Bylo zjištěno, že dívky kouří v adolescentním věku více než chlapci a že rodiče kuřáci mají významný vliv na své potomky. Většina respondentů, jejichž rodiče kouří, mají častěji zkušenosti s tabakismem než ti, u kterých jsou rodiče nekuřáky. Primární prevence v souvislosti s tabakismem je ve školách zajišťována při výuce výchovy ke zdraví (Vz) a předmětech, které jsou některými učebními celky blízké, či do nich může být Vz implementována. Nejčastěji se o tabakismu žáci dozvídají formou výkladu a přednášky. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tabakismus mezi dospívajícími je běžným pojmem a způsobem chování bez...
|
|
|
Obraz Mostecka v české próze 20. a 21. století
Krejčová, Kateřina ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem toho, jaký obraz zanechalo město Most, respektive celý mostecký region v české próze od roku 1945 do současnosti, a činí tak pomocí interpretační analýzy devíti vybraných děl. K beletrii je zde tedy přistupováno jako k jednomu z pramenů a z pohledu literární vědy se tak práce hlásí ke kontextově orientovaným teoriím. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je shrnuta historie oblasti a města Most (starého i nového), důraz je kladen na pro město zlomové okamžiky 20. a 21. století, a dále je zde popsána literatura Mostecka i literatura o Mostecku. Praktická část obsahuje interpretační analýzu devíti děl odehrávajících se ve městě Most a okolí autorů Hořejše, Jedličky, Párala, Voláka, Cacha, Šerberové, Brycze, Čechury a Bendové. Samotným analýzám předchází popis výběru děl, který byl činěn tak, aby byl reprezentativní a bylo možné na něm nastínit, jak bylo město a jeho okolí zobrazováno v literatuře. Po analýzách následuje kapitola, která odhaluje, jaké motivy-reálie se vyskytovaly napříč všemi hodnocenými texty, a porovnává jejich vztah ke skutečným reáliím Mostecka. Na počátku práce byly stanoveny dvě hypotézy: první předpokládá, že Most je zobrazován v literatuře převážně negativně, druhá navrhuje, že se ve všech či většině textů...
|
|
|
Genderový vliv na tabakismus u žáků 9. ročníků vybraných základních škol na Mostecku
Matějů, Kamila ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku tabakismu u žáků 9. ročníků na Mostecku a genderovým srovnáním. Primárním cílem bylo zjištění časového období první zkušenosti s kouřením a subjektivní důvody vedoucí k tomuto aktu. Dále byl zjišťován postoj vybraných adolescentů k atraktivitě tabakismu a toleranci kouření u jejich budoucích partnerů a partnerek. Dalšími cíli práce je porovnání výsledků výzkumu se studiemi, které se zabývaly vlivem rodičů kuřáků na rané zkušenosti s tabakismem svých potomků, a zjišťování, zda a jakým způsobem se o problematice tabakismu dozvídají žáci na základní škole. V komentářích zpracovaných dat jsou některé výsledky porovnány s již uskutečněnými výzkumy. Bylo zjištěno, že dívky kouří v adolescentním věku více než chlapci a že rodiče kuřáci mají významný vliv na své potomky. Většina respondentů, jejichž rodiče kouří, mají častěji zkušenosti s tabakismem než ti, u kterých jsou rodiče nekuřáky. Primární prevence v souvislosti s tabakismem je ve školách zajišťována při výuce výchovy ke zdraví (Vz) a předmětech, které jsou některými učebními celky blízké, či do nich může být Vz implementována. Nejčastěji se o tabakismu žáci dozvídají formou výkladu a přednášky. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tabakismus mezi dospívajícími je běžným pojmem a způsobem chování bez...
|
|
|
Ve jménu pokroku: Osudy obyvatel "zmizelého" Dolního Jiřetína.
Kryšpínová, Tereza ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá obcí Dolní Jiřetín, zlikvidovanou na počátku 80. let minulého století, a osudem jejích obyvatel, kteří v obci žili do jejího zániku. Dolní Jiřetín byl jednou z mnoha obcí na Mostecku zrušených v době od druhé světové války kvůli rozmachu důlní těžby a chemického průmyslu. Od ostatních obcí se ale lišil tím, že byl likvidován po částech. Jihovýchod obce se dostal do hygienického pásma chemických závodů v Záluží, zbytek Dolního Jiřetína poddoloval hlubinný důl Centrum. Práce sleduje vývoj obce a život jejích obyvatel před likvidací, především v době rapidního nárůstu industrializace. Věnuje pozornost i rozvoji obou příčin zániku obce: hnědouhelným dolům a chemickým závodům. Dále popisuje samotnou likvidaci, od jejích příprav přes realizaci po dění v obci v době, kdy už v ní nebydleli žádní lidé. Dává přitom prostor jak pohledu institucí, které likvidaci organizovaly, tak pohledu obyvatel Dolního Jiřetína, kterých se týkala. V závěru se práce zabývá případem Horního Jiřetína, který měl s Dolním Jiřetínem společnou historii a dnes mu hrozí podobný osud. Od zániku Dolního Jiřetína uplynulo třicet let a padl politický režim - změnily se ale vůbec vyhlídky lidí z obcí, kterým hrozí likvidace? Klíčová slova Dolní Jiřetín, likvidace, Horní Jiřetín, Mostecko, orální historie
|
|
|
Kopisty: proč jsme museli odejít!
Pšenicová, Barbora ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Kopisty: proč jsme museli odejít!" se týká zlikvidované obce na Mostecku. Kopisty musely ustoupit průmyslové těžbě a její obyvatelé museli být vystěhováni. Oficiálním důvodem této likvidace byl povrchový lom Ležáky. Jak ale v práci prokazuji, není jedinou příčinou. Mezi další patří také hlubinné doly M. J. Hus a Julius III. a rozšiřování hygienického pásma Chemických závodů. Jak se postupem práce ukázalo, všechny tyto skutečnosti měly na obec zásadní vliv. S postupující těžbou došlo k propadávání domů a silnic. Je ale s podivem, že kromě Ležáků a Chemických závodů se v oficiálním likvidačním plánu o těchto zmíněných motivech nehovoří. V celé práci se na základě archivního výzkumu a orální historie snažím rekonstruovat proces likvidace a demolice obce. Prokazuji, že fáze od roku 1976-1981 není jedinou a že již dříve docházelo k demolicím objektů. To potvrzuje i skutečnost, že obyvatelé o likvidaci tušili od 60. let. Nevyhýbám se zde ale i otázkám z dnešní doby jako rekultivaci Mostecka, těžebním limitům a případným likvidacím dalších obcí. Zároveň nabízím pohled Kopistských obyvatel na jejich obec, celý proces stěhování, nové domovy a postup likvidace. Klíčová slova: Mostecko, likvidace obce Kopisty, orální historie, uhelné hornictví
|
|
|
Vývoj boxu v Mostě od počátků do současnosti
Procházka, Tomáš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
Název: Vývoj boxu v Mostě od počátků do současnosti Cíle: Hlavním cílem této práce je zjištění informací o počátcích boxu v městě Most. Dalším cílem bude zmapování vývoje mosteckého boxu až do současné doby. Metody: Je důležité definovat hlavní problém a důvod vypracování celé práce. Současně je nutné vyhledat hodnověrné, ověřené zdroje informací. Svou důležitost má i důkladný popis a analýza vzniklých situací. Pro splnění cílů bude použito shromažďování potřebných údajů s využitím především metody rozhovoru, studia písemných a elektronických materiálů. Ústně získaný materiál z rozhovorů byl písemně zaznamenáván a poté byl analyzován a zpracován do přehledné formy. Stejně tak bylo postupováno u písemně a elektronicky získaných informací. Výsledky: Zjištěná data budou postupně porovnávána, dále zpracována a interpretována formou souvislého textu doplněného obrázky a přílohami. Názorně tak budou předloženy informace popisující počátky a vývoj mosteckého boxu až do současné doby. Klíčová slova: dějiny, historie, Mostecko, rohování, sport, tělocvičná aktivita
|
|
|
Vliv těžby hnědého uhlí na krajinnou strukturu vybrané části Mostecka
Kochan, Ladislav ; Kottová, Blanka (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tato práce mapuje historickou podobu vybraného území Mostecka, katastru Most I., před zahájením těžby hnědého uhlí a po ní. Snahou bylo objektivně zhodnotit, jaký byl vliv těžby na krajinu a zhodnocení stavu, ve kterém se krajina nachází v dnešní době. S pomocí historických dokumentů, jakými jsou mapy a fotografie, byl posuzován vliv na krajinu a výsledek byl vyhodnocen jako změna stavu s ohledem ke krajinným prvkům. Jako nejhodnotnější segment v krajině je možné pro účely zhodnocení vlivu těžby považovat lesní porost ve stadiu pokročilé sukcese, za nejméně hodnotný člověkem přetvářenou krajinu bez vegetace. Při hodnocení bylo zohledněno procentuální zastoupení krajinných struktur. Pro tuto práci bylo využito komplexního posouzení vlivů těžby, jejíž dopad se přímo týká krajinného rázu. Do hodnocení byl zahrnut vliv na půdu, vodní zdroje a vegetaci. Konečné hodnocení pak vychází ze současného stavu a udržitelnosti popsaných změn v budoucnosti.
|
|
|
Opatření proti vodní erozi na rekultivovaných územích
Tomanová, Irena ; Petrů, Jan (vedoucí práce) ; Kalibová, Jana (oponent)
Bakalářská práce na téma "Opatření proti vodní erozi na rekultivovaných územích" je literární rešerší zabývající se, jak již napovídá název, protierozními opatřeními a zrekultivovanými lokalitami na území regionu Most. Ve své první části nastiňuje problém eroze, která se samozřejmě nevyhýbá ani rekultivovaným plochám. Dále práce uvádí formy používaných protierozních opatření a popisuje jednotlivé rekultivační způsoby. Následně charakterizuje způsoby rekultivací s vybudovanými protierozními opatřeními na jednotlivých plochách Mostecka. Bakalářská práce nám také představí několik variant využití zájmového území dle již starší studie z roku 1991, které bude v závěru této práce porovnávat se současně dostupnými aktuálnějšími literárními zdroji.
Práce poskytne čtenáři přehled o protierozní problematice mosteckého regionu, ale i představu o směru, jakým se vyvíjela a stále vyvíjí rekultivační sféra této oblasti.
|
host ::
RSS.